Nejvýhodnější připojení k internetu (1.)

Dnešním článkem startujeme nový seriál o situaci na trhu s připojením k internetu. Postupně vám přiblížíme všechny možnosti, které jsou v Česku dostupné. Dnes začneme nutným osvětovým úvodem a ujasníme si používané jednotky.

Počet uživatelů internetu

Celosvětová síť internet se stala dnes již nepostradatelným prostředkem komunikace, vzdělávání, zábavy i obchodování. Počet jejích uživatelů rok co rok roste. Ještě v roce 2000 používalo internet pouze 24% obyvatel, o dva roky později to bylo již 37%. Nedávný průzkum rakouské agentury FESSEL-GfK ukázal, že s internetem pracuje již 41% Evropanů. Podle předběžných odhadů, by procento penetrace mělo v roce 2008 dosáhnout čísla 54, což by představovalo již 211 miliónů lidí.

U nás je k internetu připojen již každý třetí obyvatel. Těšit nás může, že je to od roku 2000 dvakrát tolik. Horší zprávou však je, že ten růst není zase tak strmý. Největší přírůstek připojených obyvatel byl zaznamenán v postkomunistických zemích, na Slovensku se od roku 2000 číslo dokonce ztrojnásobilo. Oproti průměrné Evropě je tedy našich 33% spíše jako chudý příbuzný.

Možnosti připojení k internetu

Není to tak dávno, co se český internetový uživatel musel spokojit s rychlostí 5kB/s a minutovým připojením od Telecomu. Neustále musel kontrolovat hodinky a modem mohl začít kníkat až s odbytím osmnácté. Jediný, komu toto prostředí vyhovovalo byl asi „náš velký žlutý“. Nicméně i přes všelijaké nástrahy se podařilo našinci nabídnout i alternativní možnosti. Spektrum nabídek se tak rozšířilo a s novými nápady se neustále předhánějí hlavně mobilní operátoři. I díky nim se již více než 60 000 uživatelů může chlubit opravdu neomezeným přístupem k internetu.

Ceny připojení k internetu

Výrazně horší je to v oblasti cen za připojení. V tomto měřítku patříme k nejhorším zemím v Evropě. Z části je to způsobené nepříznivou politikou vlády a jejím nařízením o 19% dani na všechny telekomunikační služby, zčásti monopolním chováním Českého Telecomu a neexistencí paušálního internetu přes dial-up. Nějaké náznaky tu sice byli, bohužel všechny skončili fiaskem.

Pro a proti

Od statistických údajů se ale nyní přesuňme k těm více technickým. Od příštího dílu bude postupně vycházet přehled jednotlivých druhů připojení. A jelikož má každá možnost své pro a proti, bude pro nás důležitá především dostupnost dané služby, cena za zřízení a měsíční náklady a především přenosová rychlost. U té se na chvíli zastavme.

Zmatek v jednotkách

Přenosová rychlost představuje, kolik dat přenese vaše linka za sekundu. Hodnota je však uváděna v různých jednotkách. Musíte si zapamatovat malé k jako 1000, velké K jako 1024, malé b jako bit a velké B jako Byte [bajt]. Jeden Byte [bajt] rovná se 8 bitů. Objem přenesených dat většinou udává velké B, případně KB (kilobajt), MB (megabajt), GB (gigabajt). (Pro ty, co stále mají zmatek v počítačových jednotkách.) Pokud čtete, že linka nabízí 512 kbps (kilo bits per second) je to to samé jako 512 kbit/s, ale neznamená to, že za sekundu z internetu stáhnete 512KB, nýbrž pouze 64KB. Ale ani to není přesná cifra, protože část z linky si berou komunikační protokoly a záleží také na rychlosti linky vašeho poskytovatele. Proto je někdy vaše ADSL pomalejší než jindy nebo dial-up ve špičce výrazně zaostává za svými 5KB/s. To prostě váš provider (poskytovatel připojení) nestíhá „obsloužit“ všechny požadavky od uživatelů, kteří jsou aktuálně připojeni. Odborně tuto situaci nazýváme slůvkem agregace.

Přenosové pásmo je často navíc rozděleno na download a upload. Tzn. že např. u služby ADSL dostanete 512/128 kbps, což znamená, že stahovat soubory a prohlížet stránky můžete rychlostí 64 KB/s a posílat soubory a emaily můžete rychlostí 16 KB/s. Toto rozdělení je zcela logické, vždy více dat stáhnete než do sítě pošlete.

Poslední co můžete požadovat je rychlost odezvy vaší linky. Pokud jste někdy měli tu čest srovnat dial-up a ISDN (nebo ADSL), určitě víte o čem mluvím. Pro vás ostatní to znamená, za jak dlouho od zaslání požadavku se začnou data do vašeho prohlížeče stahovat. Malé odezvy budete vyžadovat např. pro hraní on-line her.